Z novinářské práce Sarah Abulkasim je cítit upřímná snaha zjistit víc, než se v danou chvíli ví. Právě díky tomu se jí rozhovory staly disciplínou, v níž opakovaně dokazuje, že má chuť, zvědavost i schopnost objevit vhodné mluvčí a dobře se jich vyptat. Příkladem může být kauza P. Diddyho, při jejímž popisování se nespokojila s dostupnými zprávami a pro širší kontext oslovila novináře A. R. Shawa. Za situace, kdy v kulturní publicistice převažují recenzní a názorové texty, upřednostňuje vhodně položené otázky. V jejím přístupu se dá vysledovat sympatické přesvědčení, že dříve než padne názor, měly by být k dispozici informace. Současně ukazuje, že hudební novinařina může být skvělým základem pro kvalitní výpady do různých prostředí a nemusí zůstávat jen uzavřená ve své domovské „scéně“.