Jan a Bára Kratochvílovi z DVA se svým euforicky nakažlivým divnopopem už dávno překročili hranice České republiky. Pravidelně koncertují po celém světě, za své soundtracky k počítačovám hrám sbírají ceny a jejich třetí studiové album Nipomo vyšlo v distribuci prestižního amerického vydavatelství Northern Spy Records (Thurston Moore, Arto Lindsay). Deska znovu potvrzuje, že tu máme co do činění s mimořádně originální kapelou, u jejíž nahrávek selhávají klasické žánrové škatulky. Písně z Nipomo rozkročené mezi kutilským popem, elektronikou a world music jsou inspirované jejich cestami po Americe, voní dálkami, ale zároveň objevují kouzlo světa nahlíženého očima dítěte.
Ian Macháček k ocenění skupiny DVA a alba Nipomo
Kdyby Honza a Bára Kratochvílovi nahráli jedinou desku a tou byla právě Nipomo, vše by bylo naprosto v pořádku. Ne snad, že by zbytek diskografie nějak pokulhával, ale třetím albem definitivně podtrhli svou jedinečnost na domácí scéně, ba dokonce i v zahraničí. Na Nipomo je zkrátka všechno, co definuje DVA – ulítlost, zábava, euforie a neuchopitelnost. Bylo by skvělé, kdyby se některé nejmenované světové servery zaměřily na nadžánrové poklady jako DVA, než aby glorifikovaly tvůrčí mrzáky.
Vinyla: Rok 2014 byl pro DVA ve znamení průlomu na americký hudební trh prostřednictvím labelu Northern Spy. V čem bylo vydání desky na americké značce jiné?
Bára Kratochvílová: Pro nás bylo vydání Nipoma jiný už v tom, že v podstatě šlo o první samostatný počin našeho vydavatelství Label Home Table (když nepočítám Kollektt8 a Caligariho, který jsou nelisovaný DIY alba). Technicky jsme si to celý dělali sami, Northern Sky nám do ničeho nekecali a potom, co slyšeli master, jsme od nich měli úplnou důvěru a přání, abychom to vydali u nich. My jsme to nechali vylisovat, vyrobili obal a poslali jim hotový CD, vinyly a kazety. Spokojenost z jejich strany byla i s dalším merčem.
Vinyla: Má smysl ve světě propojeném internetem vydávat ještě desky na labelech?
Bára: Northern Spy pro nás fungují hlavně jako promotérská linka pro trh v USA (i ten digitální), kam se nedá z Evropy tak lehce, možná vůbec, vlámat. Je to zavedená indie značka, ale taky malá parta lidí duchem podobná nám a Bumbum Satori. Mají v USA dobrý zvuk, na který pak slyší dobrý časopisy a blogy. V tomhle jsme neználci a myslím, že tu váhu být u nich ani nedokážeme docenit. Pro nás bylo důležitý, že se jim to samo zalíbilo a při setkání se nic moc nemuselo řešit. Jsme z jednoho těsta. Potom, co jsme si zpětně naposlouchali, co všechno vydávají – a rozsah mají fakt široký a pestrý – tak jsme čím dál nadšenější, že jsou to právě Northern Spy.
Vinyla: DVA se už stávají doslova globální kapelou, o čemž svědčí i zařazení vašeho alba do celé řady výročních žebříčků. Jaký byl pro vás nejzvláštnější nebo nejpřekvapivější ohlas na album Nipomo?
Bára: To jsou nejtěžší odpovědi na ty nej. Nám každý nový ohlas zakryje ty starší. Teď naposledy nám jeden fanoušek hodil na zeď fotku nějaký kamenný zvířecí sochy ve Vladivostoku, na níž je dopsaný DVA Nipomo. To jsou takový haluze. Jinak jsme nadšení z toho, že se Nipomo zalíbilo v Japonsku a poletíme tam. Chopila se nás australská promotérka a organizuje nám tam měsíc a půl. Ceníme si zařazení do žebříčku Everetta True nebo WFMU. Ale každý ohlas a zmínka nás těší a svým způsobem i překvapuje.
Vinyla: V roce 2015 se chystáte koncertovat do Austrálie či východní Asie. Mohla by cesta na východ inspirovat vaši další desku stejně jako se do Nipomo otiskly cesty po severní Americe?
Bára: Hrajeme to, co žijeme, takže pochybuju o tom, že by nás Austrálie a Nový Zéland nechali chladnýma. Těšíme se strašně moc, je to plánovaný i s výlety, takže tomu dost věříme. Naše poslední měsíční americký tour bylo taky absolutní životní záznam! Všechno se to do nás otiskuje.
Vinyla: DVA mají za sebou také několik soundtracků k počítačovým hrám a v roce 2015 přibude další – hudba k edukačnímu projektu Československo 38-89. Láká vás pronikat i do dalších médií? Rýsuje se něco?
Bára: Láká nás všechno, ale jsme taky tak zasekaný a časově limitovaný, že nic kromě toho, co už jsme slíbili, nechceme (a ani nemůžeme) dělat. Zatím. Minulý rok se dokončilo Československo, to vyjde letos. A letos je hlavní nejhlavnější práce na hudbě k nové hře Járy Plachého Chuchel. To je teď pro Dva číslo jedna.
