Svým společným hraním si od poloviny osmdesátých let Irena a Vojtěch Havlovi vytvořili něco, co by se dalo nazvat vlastním hudebním jazykem. Natočili řadu výjimečných alb, s nimiž sklízeli úspěch i v zahraničí – mezi jejich fanoušky se hlásí Bryce Dresner z The National nebo Sufjan Stevens. Na nové studiové album Havlových jsme nicméně čekali dlouhých čtrnáct let a kolekce klavírních melodií inspirovaná minimalismem má pro dvojici typický snový, meditativní charakter. Na desce Four Hands se nicméně výjimečná kariéra pražského dua uzavřela, půl roku po jejím vydání Vojtěch Havel zemřel.