České zpracování slavného románu Solaris do formátu audioknihy se datuje do poloviny devadesátých let. V roce 2014 příběh Stanislava Lema originálním způsobem oživila dvojice Jonáš Rosůlek a Adam Boháč ze studia Needles, která k dramatizaci s legendárním Richardem Honzovičem natočila nový hudební podklad i zvukové efekty. Imaginativní výprava na planetu, kterou obývá jediný tvor – gigantický myslící oceán, tak dostala díky dvojici působící také v projektu Fremeni zcela nový rozměr.
Viktor Palák k ocenění studia Needles
Jonáš Rosůlek a Adam Boháč, dříve známí jako duo Fremeni, nyní pracující také pod hlavičkou studia Needles, se po řadě komerčních zakázek rozhodli dotvořit devítihodinovou, dvacet let starou audioknihu „Solaris“ a vtáhnout do jejího vesmíru nové posluchače. Hlas zesnulého Richarda Honzoviče doplnili o čerstvé nahrávky hlasu jeho dcery, zejména pak ale vemlouvavý přednes podkreslili ruchy a syntetickým ambientem, které prokazují jejich mimořádný cit pro dokreslení atmosféry jednoho z nejnadčasovějších sci-fi podobenství. Podařilo se jim jak vystihnout chladnou, ale zároveň vábivou náladu knihy, tak posílit sugestivitu jejího přednesení. Dotvořenou audioknihu „Solaris“ lze vnímat též jako velmi sebejistý krok na neprobádanou půdu, k němuž dochází v době, kdy v českém prostředí stoupá zájem o tento formát, ale takřka nikdo s ním kreativně nepracuje.
Vinyla: Jak se zrodil nápad vrátit se k dvě dekády staré audioknize Solaris a oživit ji novými zvuky? Nebyl to od počátku trochu donkichotský projekt? Je Lemův Solaris vaše srdcovka?
Adam Boháč: Dá se říct, že sis odpověděl sám, Solaris je skutečně naší srdcovkou, a jako taková v našich srdcích vězela proklatě dlouho. Jediná cesta, jak se s tím vypořádat, bylo ji udělat. Honzovičův hlas nám k románu sedl, jak se říká, jako prdel na hrnec, takže nebylo nad čím váhat. Donkichotské projekty jsou naše doména, takže ano, byl a je to donkichotský projekt, stejně jako život hlavního hrdiny na Solaris.
Vinyla: Hudba k sci-fi filmům a inscenacím byla kdysi polem pro první masově konzumované experimenty na poli elektronické hudby. V čem je podle vás jiné vytvářet zvuky ilustrující fantastické krajiny než ozvučovat něco, co má kořeny v naší realitě?
Adam: Možná to tak kdysi bylo, ale současná díla, jako v případě seriálového “blockbusteru” The Knick, tento přístup narušují a “synťáky” můžeme slyšet i při pohledu na gentlemany v cylindrech. K projektům, se kterými jsme měli co do činění tak zachováváme individuální přístup, jde nám spíš o atmosféru, kterou naše hudba vytváří, jak k sobě ty věci pasují. Formálnímu pojetí v rámci žánru se, doufáme, že zatím úspěšně, snažíme vyhýbat.
Vinyla: Devět a půl hodiny audioknihy, to je v dnešním světě zrychlené zábavy pro posluchače pořádný zátěžový test, ale pořád je dost takových, kteří ho rádi podstoupí. Mají podle vás audioknihy smysl a budoucnost?
Adam: Poslední “čísla” ukazují, že právě díky přesycenosti mediálním bahnem lidé nenachází moc času na to číst, a tak se obrací stále více k audioknihám, protože krom jiného audioknihy nekazí oči. Je sice pravda, že v době, kdy spolu lidi komunikují ve větách o 150ti znacích, je devítihodinový “drobek” trošku větší sousto, ale myslíme, že svého posluchače si audiokniha najde vždycky. Stejně jako jakákoli jiná fetiš. Takže si myslíme, že audioknihy určitě svůj smysl mají, jestli mají i budoucnost je otázka, na kterou ani my odpověď neznáme, ale snažíme se dělat všechno pro to, aby tomu tak bylo.
Vinyla: Nevyprovokuje vás ohlas na Solaris k tomu pustit se do nějakého dalšího podobného zvukového dobrodružství? Co chystáte na rok 2015? Nevydají Fremeni album?
Adam: Nehledě na posluchačskou odezvu u Solaris jsme už předtím zaměřili svůj periskop na další tituly, jejichž jména z pochopitelných důvodů zůstávají pouze v hlavách zasvěcených. Ale ano, na poli audioknih se ještě nějakou dobu chceme zdržovat a toto území probádat o něco důkladněji než tomu bylo u Solaris – u dalšího díla bychom chtěli stát i u přerodu psaného slova v mluvené. A to, jestli Fremeni vydají tenhle rok album? To je stejně jako všechno ostatní tak trochu ve hvězdách.
