Na albu U nás v garáži skládá dvojice Václav Havelka (Please The Trees) a Martin Tvrdý (Bonus) poctu velkým jménům českého undergroundu a alternativní hudby osmdesátých let. Do notoricky známých písní od Psích vojáků, Michael´s Uncle nebo Dybbuk se dvojice pustila bez strachu z nedotknutelné „klasiky“ a výsledkem je inovativní album míchající silné výpovědi předrevoluční generace se současnou elektronickou hudbou. Svými neortodoxními předělávkami vzbudila deska U nás v garáži vášnivou diskuzi a také připomněla mnohé zapomenuté perly domácí alternativy. Což bylo obojí cílem Havelky a Tvrdého.
Vinyla: U nás v garáži provází široké spektrum reakcí od absolutní adorace k nenávisti, s čímž jste, předpokládám, od počátku počítali. Máte ale i nějaké ohlasy od autorů originálů nebo lidí, kteří byli nějak spojení s tehdejší scénou?
Martin Tvrdý: Já jsem čekal úplně jiný reakce, rozhodně ne takovou kontroverzi. To mě nenapadlo. Spíš jsem si říkal, že se to nebude brát jako plnohodnotná věc, protože jsou to covery. Reakce máme od autorů a jsou taky různý. Někdo je nadšenej, někdo ne. Mluvili jsme s Petrem Stankem, Pavlou Slabou, Janou Hlavsovou, Janem Maxou, těm se to líbí. Na opačným pólu stojí Petr Štěpán nebo Dr. Max.
Vinyla: Předpokládám, že kandidátů na cover bylo nespočet. Byl mezi nimi ale i nějaký track, který jste vyřadili, protože jste si na něj z nějakého důvodu netroufli?
Martin: Ondřej Šturma, který nás zasvěcoval si hrozně přál, abychom udělali něco Meat House Chicago I.R.A., ale mě se zdálo, že se to už moc trochu vymyká. A nezařadili jsme Houby od Garáže, i když jsme to rozdělali pro soundtrack.
Vinyla: U nás v garáži se datem vydání i zaměřením desky vlastně stalo součástí „oslav“ 25. výročí 17. listopadu se všemi zjitřenými debatami o porevolučním vývoji. Neublížilo to nakonec albu a jeho přijetí?
Martin: To souvisí hlavně s načasováním filmu Listopad, ke kterýmu jsme dělali soundtrack, u kterýho tenhle projekt vzniknul. Nebyla to žádná strategie. Nedokážu ani říct, jestli a jak to tý desce ublížilo. Myslím, že to komplikovaný přijetí souvisí s tím, že většina těch věcí je notoricky známá a že se při jejich posuzování uplaťňuje hlavně srovnávání. Přitom nám šlo o to, najít v těch skladbách něco jinýho, něco co je aktuální pro nás právě teď. Ale vlastně teď když to takhle řikám, tak myslím na to, že ty dvě doby, dva režimy, jsou taky pořád srovnávaný. Že tohle je pořád lepší než tamto a přitom je to něco jinýho…
Vinyla: V roce 2014 jste se potkali nad EPčkem projektu Were Mute a pak následovalo U nás v garáži. Bude mít vaše spolupráce pokračování? Nebo bude rok 2015 ve znamení úplně jiných projektů?
Martin: Do konce léta budeme hrát k téhle desce koncerty, ale na podzim už máme v plánu věnovat se každý svým projektům. Připravujeme ale společně hudbu pro inscenaci Kámen, která bude mít premiéru ve Stavovském divadle v květnu.