Antonín Kocábek Veselý k ocenění Polí pět

Label Polí pět, který provozuje Josef Jindrák – tak trochu jako boční aktivitu vedle spoluprovozování obchodu Rekomando, dnes už jednoho z mála míst v Praze, kde se dá koupit hudba – začal své aktivity poměrně nenápadně. Jako značka vydupaná osudu navzdory. Vznikl v době, kdy postupně všichni vydavatelé postupně začínali hořekovat nad snižujícími se počty prodávaných nosičů, a stále častěji výběr vydávaného podmiňovali opatrnými rozhodnutími koho vydávat a čí titul už raději neriskovat. Josef, který navázal na dlouholeté zkušenosti, které získal coby zaměstnanec labelu Black Point, vše naopak rozjel proti proudu – s odhodláním zaměřit se na solitéry a tvůrce na okraji. Podobně jako slovenské Slnko records začínal s jinde vysmívaným formátem CD-R a realizováním titulů spíše kamarádům. Odhodlání a urputnost se vyplatily – dnes mezi „nezávislými“ patří k nejaktivnějším a k nejrespektovanějším. To vše by jistě bylo obdivuhodné, ale důvod toho, proč získal letošní Cenu Vinyla v kategorii počin roku, tkví někde jinde: v naprosto přesvědčeném výběru toho, co vydal. Titul po titulu se na značce Polí pět objevuje hudba se značným žánrovým záběrem, a která na světlo vytahuje klenoty, jinými ignorované. Zůstává už jedním z mála vydavatelů, kde je ze soupisky realizovaných jasně patrné nejen to, že je tu hudba na prvním místě, ale i takových, který mají takový „nos“, že se jim úspěšně daří se vyhýbat balastu. A skutečnost, že hned několik loňských titulů, které na Polí pět vyšlo, patří k tomu nejlepšímu, co se u nás objevilo vůbec, anebo fakt, že už někteří interpreti považují setkání s touto značkou za zásadní okamžik jejich tvorby, je toho důkazem.